Mikromravenec Žojek

Mikromravenec Žojek http://antferda.webnode.cz

A tak jsme Vánocili!

Tak a máme tu další várku informací a novinek z Portugalska - no jo, už se mi to krátí - za 17 dní jedu dom :-(


Za prvé: VLHKO! Jakmile dojela maminka, tak se spustila apokalypsa a brutálně začalo na 3 dny lejt - ještě doteď mi dosychají věci. Ono totiž 96% vlhkost vzduchu není úplně dobrá věc - všechno je vlhký a smrdí to, ze žvejkaček mám slizkou rozblemclou hmotu a to nemluvím o tom, že nám změkly perníčky takovým způsobem, že jsem je pak musela nechat přes mikrovlnku tvrdnout, aby nám nezplesnivěly. Fakt bomba, ale aspoň máme dobrodružství! /co z mých věcích je tak málo vlhký a nesmrdí tolik, že si to na sebe můžu vzít? :DD/

Ale jinak počasíčko éééňoňůůůňo - poslední čtyři dny je naprosto nádherně sluníčkově a zhruba tak 16-18°C, v noci to nekleslo pod 14, takže si čvachtáme :))) strávit Štědrý den v kraťasech a tričku je prostě božíí.


Mimochodem, s marťasem jsme šly tuhle na kradenou :-)) no jo, jsme zjistily, že nám před domem rostou pomeranče/mandarinky, tak sme pod rouškou tmy letěly:))

Ve škole už to taková prča není - měly jsme teď většinu zkoušek. V Portugalsku mají známkový systém 0-20, kdy aspoň půlku musíme mít, abychom prošly. Většinou to na tu půlku uhrajeme, ale nevím, co se bude dít, až to budeme převádět do Česka - tam totiž musíme mít 60% aspoň na E. Ono tu totiž není problém se to naučit, naopak je to zajímavé, pilujeme angličtinu a podobně, jenže ti učitelé mají s angličtinou dost problém, takže většinou nemáme ani tušení, co po nás ve zkouškách chtějí.. a zeptat se je jak házet hrách na stěnu, protože oni to stejně neumí vysvětlit :-)

A konečně k těm Vánocům!

Cukroví: perníčky a marokánky
Papu: Čočkovka, brsalát a řízky obalené místo strouhanky v nějaký mouce z nějakýho kořene xD
23. jsem papala s rodinkou přes Skype:D moc pěknej zážitek, fakt, vidět jak se cpou mýma oblíbenýma věcma :D ale zase máme nezapomenutelné rodinné foto :-)

24.12:

Narvali jsme se se zbytkem Erasmáků do křesťanského centra víry, protože tam měli večeři zadarmo.. no to byla prča :D mmch, podle fotek to vypadá jak armáda spásy a večeře pro bezdomovce xD

Kromě nás tam byli samí íránci, asiati, černoši, arabové a podobně, takže sem dost litovala naše tři blondýnky :D 

Ale tak nakonec jsme to zvádli a máme aspon nějaký zážitek:)

Nikšů cestovatelkou

A tak jsme dostali nápad.. procestovat Portugalsko až na jih za teplíčkem!

Den první:
Večer před prvním dnem jsme měli párty. Jdu spát ve 4 ráno, s tím že ráno v klidu vstanu, nejsem přece žádné ořezávátko! Nastavuju budík na sedmou s tím, že v 9 mám stepovat na vlakáči. Probouzím se 9:40. SAKRA! Vyděšeně začnu běhat po bytě, ale pak zjistím, že mi přišla smska s oddálením srazu na desátou. Klídeček, dělám si kafe. Pak mi to cvakne: je 9:50 a k vlakáči mi to trvá půl hodiny!
Běžím. S kocovinou. Samozřejmě si zapomenu vzít nabíječky na telefony i foťák. Estupíído!

Konečně jedeme! Překonávám návaly kocoviny a zjišťuju, že vypůjčená navigace mluví česky. První zastávka: Coimbra (naznaly jsme, že nutně potřebujeme kafe).

Pokračujeme dál: směr Fátima. To je město, kde stojí hrozně slavný kostel, kde oficiálně uznali, že se tam stal jakýsi zázrak. Jelikož jedu se třema Polkama, vysvětluju jim že opravdu v česku máme hodně ateistů a já jsem jeden z nich. Nevěří a mají mě za vyvrhela.

Pokračujeme dál! Dlouhá cesta do Lisabonu.. jelikož chceme ušetřit, držíme se daleko od dálnic. Tím líp - vidíme venkov! Nádhera! Pár fotek z auta: (víc jich bude níž)

\\Kolem deváté večer dorážíme do Lisabonu. Spíme u polských kamarádek, takže ušetříme za hotel :-) dáváme dokupy plán a zjišťujeme, že máme až moc věcí, co chceme dělat! Praská nám hlava, ale nakonec to dáme dokupy, Vyrážíme na prohlídku downtownu a nočního Lisabonu. Potkáváme naše erasmáky. Jdeme s nima na pivo. Samozřejmě v noci nemužu usnout, takže spím asi hodinu. Druhý den obrážíme Lisabon. V půlce se rozdělujeme, já jdu s Tam na hrad, holky už tam byly, tak na nás čekají. Ouha, ztrácíme se. Holky nemají telefony. Zběsile pobíháme po Lisabonu ve snaze cokoliv najít. Ale to není taková sranda- Lisabon je kopcovitej jako prase, a tím myslím brutální kopce, kde ani auto na jedničku nechce jet!! Nechávám plíce na cestě a běžím jako zběsilé prasátko. Btw, netvrďte mi, že jediná holka v Lisabonu je schopná nosit podpatky! Nemožné!!!! A navíc je tu naprosto všude cesta udělaná z dlažebních kostek. Vyvrtla sem si kotník. Stále běžíme. Po 40 minutách a asi 6 kilometrech nacházíme místo setkání. Holky tam nejsou. Pláču. Nakonec se shledáme!! A pokračujeme dál.

Po Lisabonu sme se rozhodly kouknout do Estorilu a Cascais na západ slunka /jasně, že sem vlezla do vody:)))/ a pak do Sintry. Cestou sme si daly v Belemu typický Pastel De Nata - lisabonská dobrutka plněná vajičkovym pudingem, v Belemu v teplém skupenství a posypaný skořicou <3 ňuňuňu.

Mimochodem - do Sintry sem řídila já, abych si zvykla na auto - no nikdo sme netušili, že tam jsou neuvěřitelně uzounký cesty, kam se se sotva vešla já.. no a pak najednou auto v protisměru že prej jedem voba.. no a pak autobus - málem sem se po.. xD

Večer jsme byly pozvané k sousedům našich kamarádů - k Italům na večeři.. no nějak se to semlelo, že tam bylo 14 poláků, 6 italů a já.. xD docela sranda, už sem byla naprosto přepolštěná.. ale italské těstoviny s brokoličkou a slaninkou a vínečko to spravily, yummy!

Den třetí:

V 5 ráno (samozřejmě jsem opět spala jen 3 hodiny), vstáváme a pak vyrážíme na cestu na jih. Jedeme po Vasco de Gama, což je nejdelší most v Evropě (16km). Řídím já, modlím se, ať nikoho nezabiju:D.

Po 200 km dorážíme na Zambujeira do Mar, jedna ze sedmi nejhezčích pláží Portugalska. A to teda byla! 

Pokračujeme dál:

Sagres (nejjižnější místo Portugalska a tuším že i Evropy), Lagos, Albufeira, Faro.

Ve Faru jsem spinkala u svých slovenských spolužaček ze Zlína <3 krásný je potkat v PT

Sakum prdum: skoro 1500 km (z toho skoro litr řídila já - a nikoho nezabila!:D), čtyři dny, naprosté vyčerpání až doteď, chřipka, teplo (jih-25°C) a hlavně OOOOBROVSKÁ spokojenost :o)))

na závěr: autíčko, které nás řídilo

a pomeranč, který sem ukradla :D všude tu jsou totiž pomerančovníky a citrusovníky a mandarinkovníky, takže mě samozřejmě nenapadlo nic lepšího, než zastavit a chtít si jich pár orvat.. asi v pulce sem zjistila že stojim metr přímo od majitelů zahrady kde to rvu a že se jim to vubec nelíbí, tak sem vzala jeden a utíkala do auta :D ale byl EEEPES RADES!!

toť vše, začínaj mi zkoušky, takže končí prdel, za týden přijede mamka za mnou tak bude veselo, ale už jen 36 dní a mažu zpátky nooo:)