A tak jsme výletili..

Když po tom tak toužíte, podělím se s Váma o nové zážitky.. 

V pátek byla večeře! Jedna kamarádka z Portugalska, se kterou už jsem tu prokecala nejednu noc, se rozhodla nás pozvat na večeři do bytu svojeho kamaráda.. Oukej, proč ne? Řekla jsem si.. Bylo to boží, ten byt byl naprosto nádhernej, obrovskej - něco jako veliká rezidence a to tam žijou jen dva chlapi.. Nechci ani domyslet, co za to platí.

K večeři bylo víno.. A taky nějaké jídlo :D Marta (Portugalka) udělala těstovinky s omáčkou, ňamňam.. až na to, že jsem potom zjistila, že ta omáčka je z tuňáka, což znamená, že jsem po asi 15 letech jedla rybu. Ještě že tuňák patří k těm, co mi nevadí a ani mi z toho nebylo nějak moc zle, juhůů. A palačinky, co jsem narychlo udělala jako desert taky sklidily úspěch, takže paráda.

V sobotu jsme plážovali ve velkém stylu :-) Naše ESN (Erasmus Network Student) nám ve spolupráci v mobilním operátorem udělalo velkou Sunset párty. Za lidové tři eura jsme dostali najíst, sangría i pivo stály jen 60 centů, zadarmo lekce surfování, Capoiera, muzika, výlet na maják a podobně. Bylo to super! Škoda jen, že jsem si na surfování netroufla, přecejen můj zdravotní stav je důležitější.. Tak snad jindy! Mimochodem, maminko, nejsem tak levá - pořád zvládnu udělat hvězdu - dokonce i v písku a natáhla sem si u toho jenom jeden sval! :D 

Při páteční večeři jsme se rozhodli, že si uděláme výlet do Porta. Přístavní město kousek od Aveira - i s předměstími má asi milion obyvatel (desetina obyvatel Portugalska), takže docela veliké a rozhodně krásné. Navíc jedna cesta jen za tři eura a trvá jen hodinu. Po snídani, kafíčku a zevlení jsme potkaly kamaráda, který je z Porta, takže nás tam protáhl pořádně, i jsme se projeli vláčkem po památkách - a v ceně byla ochutnávka portského, které bylo naprosto to nejlepší portské, co jsem kdy v životě pila, naprostá lahoda.. Taky to nejdražší stojí kolem 140 Euro za lahev, ještě že jsme tam nic nerozbili! :D

A to, že nás zpátky vzal autem a ještě nás pak vzal na nejlepší Aveirské tripas byla jen třešínka na dortu:)

Pár fotek viz níž:) Jinak počasí stále kolem 30°C, takže zítra mažu na pláž a čau nazdar! 

Důvod, proč mi pořád říkají Nikola jako to kafe

Londýnské budky v Portu

Místní špecijálita - francesinha - toust, vepř, kráva, šunka, vajco, sejr, hranolky a tak všecko dokupy :D

Do téhle malinké fotografické kabinky se nás narvalo 5! Doteď netuším jak!

na Ponte de Luis I. s Joaem:)

Tím jsme jeli:)

vínooooooooooo :D

to zvládnu!

Nikšů u doktora

Aaaaano, všichni mě známe velmi dobře, a tak nikoho určitě nepřekvapí, že jsem skončila u doktora. No a že to byl teda zážitek..


Centro de saudo:

Po deseti minutách jsme konečně našly místo, kterým se leze tam, kam potřebujeme. Ale ouha, co teď? Nikdo ani žblecht anglicky, takže jsme netušily, co dělat. Naštěstí se tam objevila jedna ženská, která nám krásnou lámanou portugličtinou vysvětlila, že nám na "sesterně" dají lísteček s čekacím číslem do kanceláře. Říkaly jsme si - no jasně, to bude rychle v pohodě! Jen lísteček a šup! Jooo, to jsme se docela spletly..

Portugalské čekárny u doktora:

Všichni si tu vesele povídali, smáli se na sebe, mezi nimi lítaly děti, u kterých jsme netušily, ke komu patří, protože seděly na klíně úplně všem, všichni vypadaly jako velká rodina.. a my jsme byly jak opičky v ZOO. Seriózně, v životě na mě tolik lidí nezíralo, jako bych byla z jiné planety!
Pak přišel problém č.1: Čísla z lístečků paní vyvolávala hlasem.. portugalsky :D Asi jsme vypadaly moc ztraceně, protože si pro mě paní přišla a radši si mě odvedla sama. (po dvou hodinách čekání!!!)

Office: 

Chudák paní, když zjistila, že jsem cizinka, tak se málem šla oběsit. Půl hodiny datlovala moje jméno a údaje do počítače, aby se jí to následně asi pětkrát smazalo, takže znova.. a znova.. a znova..
Nejhorší výraz měla, když potřebovala moji českou adresu.. Fakt, to bych vám přála vidět tu prču, když se snažila přelouskat Třebíč :D /třřžeeebyk/ :D
Cena doktora: 5 euro


Ha! Doktor! 

Konečně! Po dvou a půl hodině jsem u doktora! A ona dokonce umí anglicky!! Připadala jsem si tak šťastná.. Ne na dlouho.
Sice nejsem doktor, ale poslouchat jak dýchám přes stetoskop když sedím a mám na sobě svetr mi připadá docela ujetý. Nehledě na to, že se mi nepodívala ani do krku. Za to mi ale řekla, že mám možná zápal plic a poslala mě na další kolečko administrativního papírování, abych dostala výsadu rentgenu.
To zabralo dalších 20 minut, během kterých už byla Marťa hotová a vesele odcházela.
Rentgen sám o sobě byl docela sranda, fešácký mladý doktor, který byl schopný mluvit anglicky a hezky mě přivítal v Aveiru.
Cena rentgenu: 2 eura


Výsledek:

Bronchitida (zánět průdušek)
Antibiotika na 7 dní
prášky na kašel
Cena prášků: 9 euro


Celková cena: 16 euro - myslím, že se jdu po zbytek měsíce pást


Perlička na závěr: Paní doktorka nám tak trošku zapomněla podepsat recepty, takže jsme si to zopákly z lékárny ještě jednou zpátky.. ehm..


Takže, co z toho plyne? I kdybych měla umřít, už mě k doktorovi nedostanou!



A aby vám mě nebylo tak moc líto (haha:D), tak se pochlubím nakonec a naštvu vás.. jelikož třicítkové teploty trvají, v sobotu mažu na pláž.. UČIT SE SURFOVAT! A ZADARMOOOO přes školu! WOOHOOOOOOOO!


Okej.. tak možná toho doktora ještě potřebovat budu :D

Zajímá Vás, jak se mám?

Už tu máme další čtvrtek a já ležím v posteli s chřipkou, takže mám konečně čas přidat nějaké novinky :)

Začnu odzadu:

Včera jsme se dostali na jednu párty do našeho univerzitního campusu. Šlo o Arraial Académico - jakési uvítání pro všechny studenty. Bylo to naprosto famózní!!! Přes tisíc lidí narvaných v kampusu, sem tam nějaké pivo nebo sangría a hlavně - portugalský folklór! Tradiční kapely se všema trikama a vychytávkama, u kterých nám jen padala brada.
Jeden z nejlepších zážítků vůbec!

Naše smečka - bez španělů, kapverďana, holanďanek a kolumbijce - Polsko, Portugalsko, Česko, Rumunsko:)

Úterý: Buddy dinner

V úterý jsme měli oficiální večeři, něco jako poděkování pro ty, co se o nás starají. Bylo to boží - za 8 euro sme dostali talíř s hranolkama, rejžou, hovězím, kuřecím, nějakýma klobásama a podobně a hlavně - mohli jsme vypít cokoliv jsme chtěli.. Takže jsem si dala tak trochu soutěž s mým Buddym o to, kdo vydrží vypít víc sangrie - a samozřejmě jsem vyhrála :D portugalci skoro nic nevydrží!

Já, můj buddy Hugo a Kasia

Zpěv

Na této fotce (hore) jde vidět, jak krásně nám zpívali - v Portugalsku je totiž na takových akcí typické, že se víc zpívá a pije než jí. Takže asi tak dvěstěpadesátkrát během jídla začal někdo zpívat písničku  E se o (jméno) quer ser cá da malta, tem de beber este copo até o fim, e vai pra cima e vai pro baixo e vai pro centro, e vai pro dentro e vai pro dentro e vai pro dentro!”. To není žádná romantika, ale to, že vždycky vyberou jeden stát, kterej musí vstát a vypít všechno, co má zrovna v ruce.. Jo, Česko mají fakt rádi:D

nikšů dlabe :D

České vlajky byly hrozně oblíbené, všichni nám je kradli

s portugalcem Titem

Středa: škola

Než přejdu k tomu hlavnímu, musím vysvětlit, jak to nakonec mám se školou. Vzhledem k tomu, že jsme s marti na našem oboru jediné Erasmačky, které nerozumí portugalsky, nechcou nás. A to myslím vážně. Prostě se s nimi uvidíme dvakrát, třikrát měsíčně, kdy nám zadají práci na doma a čau nazdar.. No, alespoň víc času na pláž :-)


A teď k tomu zajímavému: Každou středu po celý semestr tu probíhá šikana prváků. Druháci a třeťáci prostě šikanují prváky - a to docela brutálně, včetně házení vajec, kečupu a dalších věcí do vlasů nebo třeba válení sudů dva kilometry. Jim to připadá jako hrozná sranda a tradice, my na to koukaly docela.. vyjeveně! Viz fotky a videa - ale tohle prý bylo jen mírné, protože to byl první týden.

Nějaké to videjko: 

http://youtu.be/4RYvtjb-7iI

http://youtu.be/XB9OqNYhG30

A moje oblíbené:

http://youtu.be/FAy1Ct4H4Pk

To totiž jeden z našich PT kamarádů donutil prváka, aby nám vyznal lásku.. Bohužel z něj vypadlo jen to že výlet na lodi s náma by byl super.. :( ale příští týden prý dostaneme celou serenádu, tak chachaaa

Pondělí: Večeře

Původní plán: 7 lidí, nějaké to tradiční jídlo, posedět v parku, a podobně.

Realita: přes 30 lidí, 20 lahví vína, podomácku vyrobený likér od dědečka jednoho portugalce (výborný, sladký, dobrý, ale hrozně silný), sranda až do rána.. Achjo

moji chlapci:D

Dvě zprávy na závěr:

1: Moje chřipka dostává brutální rozměry, protože nejsem schopná zůstat někdy doma a vyležet se. Jelikož je nás nemocných většina, šli k doktorovi a dostali antibiotika.. A já je nechcu! Tak mi držte, at mi můj medicínský arsenál na to stačí :D

2: Martin blog (prostě to viděla u mě a potřebovala se opičit:D) - je na této adrese: http://aveiropocesku.blogspot.pt/ - píše spíš o zvyklostech v PT, takže pro zajímavost:o)


A poslední věc: ČR reprezentujeme očividně dobře! :D (viz níže)

Mějte se krásně a záviďte nám našich 30°C :)))))) Pac a pusu, nikšů

Proč mám chřipku !?

Okey.. tenhle týden byl lehce volnější, proto ho prostě shrnu najednou. Od pondělí jsme měli Orientation days, což znamená, že nám ve škole ukazovali, kde co je a podobně (protože naše škola je velká jak to prase), vystály jsme si dvě hodiny fronty pro papíry, nějaké ty úvodní prezentace a taaak... Ale jelikož od erasmáků nikdo nečekal, že bychom tento týden přišli, tak jsme prostě nešli :oD

Náš ústav se jmenuja ISCAA /iškaa/, je docela vtipný, protože se nám kryje půlka předmětů, takže budeme do školy chodit v noci (jako až do 11).

Jinak tento týden viz fotky - párty v egyptském klubu, výlet na lodičkách, hromadný výlet na pláž apod. :o)

A k té chřipce.. jelikož je tu pořád 30 ve stínu, ledový oceán a chladné noci, chytla sem chřipku jak to prase, takže prostě vůbec nemluvím :D funny moments!

Jojo, naše Eramus grupa

Část našich kluků

Tu jsem byla v nebi! Nejlevnější a nejhezčí boty na světě

V Egyptském klubu

se sladkýma španělama

jep, jep, jep

výlet na loďkách

Moliceiros - nikšů a její chlapci

trochec vlny

náš ústav:)

továrna na výrobu keramiky, ve které jsme měli barbecue