jak jsme se 23. října koupali v atlantiku

Neeee že bych Vás chtěla štvát.. ale bylo nádherně, tak jsme toho využili:)))) 

Na první fotce je dárek od Michalky ještě k narozkám z Austrálie <3 Swarovski ovečka.. udělala moc moc radost! Na zbytku je prostě Praia da Barra - pláááááááž

Portugalské zdravotnictví po stodvacátédruhé

Tak jsem šla na rentgen..

a zase jsem odešla, protože jsem neměla schůzku :D

Tak jsem šla znova! Dva týdny po úrazu! po dvaceti minutách čekání na někoho, kdo bude mluvit anglicky, sem cvakla dvě čéška a štrapala sem si to na rentgen. Dostala sem sexy modré šatičky :D a ten RTG nebyl dokonce tak hrozný - řekla bych, že bych tak o sto let mladší, než všechny v Česku:) humor ovšem nastal, když mi bylo řečeno, že snímky budou hotové ve středu.. byla sem tam v pátek.. ehm.. takže tak ve středu polezu, ovšem už mi nikdo neřekl, kam pak s tím mám jít :D se ještě asi pobavím :)

jinak, antibiotika dobraný, třeba ted budu mít aspon na týden pokoj! Btw, to, že tady nemají topení, je pravda. Jediný, co tady mám, je pidilinkatej přímotop. A v okně mám díru 5x120cm /5 na šířku, 120 na vejšku/.. a to sem myslela, že si ze mě dělaj prču, když mi říkali, že v zimě mi půjde z postele pára od pusy.. pecka!

přikládám jen tři fotky - mimochodem, té třetí se nesmějte - jsem pravej patriot!

Google nás pobavil:)))

a to si stěžuju, jaká je mi kosa.. :D

ehm

Jak pejsci a kočičky vařili české jídlo..

Zdravím z Portugalska! Počasí už není tak fajne, už jen nějakých 25°C (haha:D) a občas nám leje. Což znamená, že sem si šla k doktorovi podruhé - a i když jsem tam šla s bolavým kolenem, dostala sem antibiotika na chřipáka, či co to je.. no co už, však mě známe.

Včera jsme měli báječnou párty - International dinner! Týmy lidí měly uvařit typické jídlo pro svou zemi a pak sme chodili a všechno ochutnávali, což byla paráda - páč třeba pravý italský tiramisu mě málem zabilo <3

My, Češi, sme se rozhodli udělat vrcholové menu, které se skládalo z Honzových buchet, svatebních koláčků, langošů, bramboráků a tataráku.. Upřímně, byla to docela sranda, protože sehnat tady tvaroh je nemožné (použili jsme jakýsi sýr), mouka strašná, máslo jiné.. no opravdu jsme vypadali jak pejsci a kočičky u toho :D ale! české jídlo zmizlo během pár minut, langoše dokonce okamžitě, snědlo se všechno a všichni to milujou.. takže dobrý :D zbytek párty byl famózní, až na to, že se minimálně týden zase nehnu z postele.. no aspoň mám čas se pustit do učení, začíná přituhovat :( É facil!

A taky se pomalu připravuju na svůj první Halloween v životě, nemůžu se dočkaat:)))

Jak udělat bramboráky v polních podmínkách?

Plán byl jednoduchý: udělat bramboráky na večerní párty. Ale ouha..

Pravděpodobnost, že předtím, než dočtete tento článek já už budu zavřená v místním psychiatrickém zařízení, se rovná zhruba 100%.

Jak udělat bramboráky v polních podmínkách:

Dotáhněte domů deset kilo brambor.
Vraťte se zpátky pro mléko, které jste zapomněli koupit. (To, že je supermarket asi půl hodiny od vašeho bytu vůbec nevadí.)
Oškrábejte brambory.
Zjistěte, že škrabka, kterou máte na bytě, je vhodná spíš k poškrábání se na zadku, než k tomu, aby opravdu něco udělala.
Po hodině škrábání se vrhněte na strouhání brambor.
Zjistěte, že malinký mixérek, který máte na bytě, prý nefunguje.
Po dvou hodinách zoufalého strouhání jedné brambory na malém struhadélku najděte mixér, odhodlaní ho spravit klidně za cenu vlastního života.
Zjistěte, že mixér funguje.
Snažte se nezabít spolubydlící, která vám řekla, že mixér nefunguje. (tento krok zabere zhruba půl hodiny. Minimálně.)
Snažte se rozkrájet brambory na kostičky, aby se daly rozmixovat.
Zjistěte, že máte na bytě jen dva nože. Jeden super malý, druhý super velký a oba stejně na hovno.
Běžte hledat náplasti na pořezané prsty.
Začněte rvát brambory do mixéru.
Zjistěte, že se tam vlezou jenom čtyři malé kostičky na jednou, a že ten mixér smrdí spáleninou, když se zapne. A hodně.
Na pokraji šílenství požádejte někoho, aby vám otevřel víno a dal vám skleničku. Nebo dvě. A celá lahev taky rozhodně neuškodí.
Jděte se vrhnout na česnek.
Zjistěte, že na bytě nemáte rozmačkávač česneku.
Dolejte si víno.
Rozstrouhejte česnek na struhadle.
Osušte si slzy a přestaňte řvát, i přesto, že česnek v pořezaných prstech opravdu bolí.
Dolejte si víno.
Zjištěte, že místní sůl vůbec nesolí. Česnek nečesnečí. A mouka je taky úplně na hovno.
Vylijte olej po kuchyni.
Začnete se hystericky smát a dolejte si víno.
Konečně začínáte smažit.
Po dvou hodinách u plotny chcete umřít.

Ne, umřít chcete, když po dosmažení asi dvěstě bramboráků přijde kamarád a řekne, že by fakt chtěly přisolit.


Čau v pekle!