Let byl velmi náročný. Letěly jsme z Bratislavy, kde jsem hned u první bezpečnostní kontroly začala pípat a museli mě prohledávat. Vzhledem k tomu, že šlo o Martinčin první let, byla pěkně vyděšená, takže jsme v bezcelním šly na panáka na uklidnění a koupily jsme si (jen za 3 eura!) lahev vína do Milána.
A taky jsme věděly proč - letiště v Bergamu vypadá jako podchody v Česku. Tmavé chodby, pár sedaček a podobně. Nebyly jsme jediné, kdo tam trávil mládí, takže všichni spali, kde se dalo. To znamená, že celá zem byla plná lidí, spících na svých věcech, někteří s sebou měly chytře spacáky, ale zbytek tam prostě kempil na té studené zemi - děsivé.. My jsme naštěstí holky šikovné, a proto jsme si vyčíhly dvě volné sedačky a zakempily tam. Bylo to hrozné, dlouhé, protože se tam nedalo ani spát, takže jsme si jen pořád střídavě chodily pro kafe a modlily se, ať už odletíme.
Po příletu do Porta jsme musely vypadat hrozně ztraceně, protože se našlo dost lidí, kteří přišli a ptali se, jestli náhodou nepotřebujeme pomoct - díky tomu jsme se dostali metrem do vlakové stanice, vyčíhly si vlak do Aveira a vyrazily - akorát nám nikdo neřekl, že si musíme jízdenku pípnout o takovou žlutou věc, takže jsme jely načerno, naštěstí pán průvodce byl milý a nechal nás :D.
Po příjezdu do Aveira - unavené, vyčerpané, ale spokojené nás vyzvedla Marlenka - holka, u které bydlíme, vzala nás autem a dovezla domů :-) Daly jsme rychlou sprchu a vzhledem k tomu, že bylo 34°C, natáhly hodně lehké oblečení a vyrazily do ulic. Marlenka nám ukázala centrum, kudy do školy a podobně a vzala nás na jídlo, pak jsme šly do supermarketu, takže máme aspoň trochu co jíst :-)
Co se týče bytu - je nádherný! A na dokonalém místě blízko u všeho. Marlenka je holka, která pochází z Portugalska a bydlí v Aveiru (nevím, odkud je přesně, ale slíbila nám výlet do jejího rodného města, kde mají vinné sklípky, chacha). Ještě tu s náma bydlí Tatsiana, holka z Běloruska, které je teprve 19, ale už mluví plynně asi 5 jazyky, takže docela frajerka.
Večer jsme vyrazily za zábavou - do Convivia na pivo (to není pivo, to je hnusná voda!!!), kam pak dorazila jedna češka z Liberce s Polkou Anet, můj buddy Hugo (člověk, který mě tu má přidělenou, aby mi pomohl), martin buddy Joao a pár jeho kamarádů - takže docela sranda skvadra. Potom jsme vyrazily do Praca, to je velké náměstí, plné hospod a klubů a podobně a všichni tam prostě pod širým nebem paří. Přišly jsme odsud ve 4 ráno, takže docela podařené:D
Pár poznatků:
Portugalští řidiči jsou prasata!! V životě bych si tu netroufla sednout za volant, protože by mě zabili - jezdí stylem kam se narveš, tam můžeš, takže nějaké přednosti, STOPky a podobně, nebo třeba červená na semaforu je vůůůbec netrápí! A nějací chodci na přechodu taky ne - takže pokud mě zabijou, bude sranda.
Aveiro má jednu dobrou vychytávku - zadarmo půjčuje na celý den taková tradiční kola, takže možná začneme i sportovat :))) Náš cíl je dojet na kole na pláž, což jsou prý na kole asi dvě hodiny cesty - takže pro nás tak 5.
Záchody!!!! Marlenka se najednou jen tak mezi řečí zmínila, že tu mají špatné kanalizace, takže veškerý toaletní papír se po použití musí házet vedle do koše.. Ne, na tohle si fakt nezvyknu :D
Místní alkohol: Byly jsme dochucené ochutnat místní tradiční alkohol - Trasadeňu.. je to největší humus na světě - smrdí to jak slivovice a chutná to milionkrát hůř! Ani moraváci, co tu jsou, to nebyli schopní vypít, no prostě fuj. A pak si dovolí říct nám, že je Becherovka hnusná a silná, pche.
A pak jsme potkaly skupinku čechů, kteří brnkali na gytárku, tak sme s nima zapěly slavíky z Madridu:)
Toť asi vše, razíme ven, možná dnes zvládneme i plááááž!
Žádné komentáře:
Okomentovat